Staří psi jsou radostí i starostí domácnosti. Přestože už jsou daleko klidnější a boty vám nerozkoušou, často trpí zdravotními obtížemi a musíte se přizpůsobit jejich životnímu tempu. I tak je ale nesmírně důležité jim dopřát potřebné stimuly a pohyb, abychom je udrželi v co nejlepší duševní i fyzické kondici. A jak na to? S tím vám rádi poradíme, ať už máte psího důchodce doma od štěňátka, nebo se právě stal adoptovaným přírůstkem vaší rodiny.

Předchozí trénink

První, na co musíme brát zřetel, je předchozí trénink pejska. Jestliže jej máte doma už od počátku, víte, co jste se s pejskem učili a můžete na to plynule navazovat či opakovat. U psů z útulku, kteří přišli do svého nového domova až v pozdějším věku, je to poněkud obtížnější. Útulek vám většinou poskytne základní informace o výchově psa, které měli příležitost zjistit, ale dál je to na vás. Vyzkoušejte základní povely, sedni, lehni, a pozorujte reakce psa. Můžete mít štěstí a pejsek bude na povely reagovat. Jiní pejsci zase mají potíže i s pouhou chůzí na vodítku a povely jsou pro ně neznámou. Mějte s pejskem trpělivost. Pro staršího psa je trénink důležitý i pro předcházení možným problémům v chování, určitě jej tedy nezanedbávejte.

Limity

Psí senior má své limity. Už nemá energii dospělého psa a s jeho věkem přicházejí mnoha omezení, ať už jsou to ztuhlé klouby, větší zátěž srdce, artritida nebo obezita. V první řadě si musíme být vědomi celkového stavu psa, který nám sdělí veterinář. Ten může i doporučit množství tréninku a pohybu, který pejskovi prospěje. Počítejte s tím, že agility a další psí sporty už s největší pravděpodobností nehrozí, musíte být v tomto ohledu realističtí a připravení se přizpůsobit situaci. Nechcete přeci pejskovi zbytečně uškodit.

Pozitivní přístup

Kýžených výsledků, nově naučených povelů a triků, dosáhnete nejlépe s pozitivním přístupem. Netrestejte svého psa za špatně provedený povel, nekřičte, místo toho jej na chvíli ignorujte a následně opakujte postup. Pokud si pes vštípí, že učení se je něco dobrého, zábavného, co ho zajímá, bude to chtít opakovat a bude také daleko přístupnější. Nešetřete chválou a pamlsky, podporujte jeho správné chování.

Starší psi už nejsou tak zvědaví a plní života jako štěně, proto je těžší je zaujmout a u něčeho udržet. Musí se pro věc nadchnout stejně jako vy, brát to jako zábavu, ne nutnou povinnost. Snažte se hlavně, aby pes přesně věděl, co po něm chcete. Nejasné povely vedou pochopitelně k nesplnění. Povely dávejte najevo verbálně i vizuálně – například povel „k noze“ doplňte plácnutím do nohy. Staří psi často ztrácí zrak či sluch a takto mu umožníte pochopit, co chcete, i když mu některý ze smyslů přestane sloužit.

Trpělivost se stářím

Vitalita je u psích důchodců problémem, nemají tolik energie jako dřív. Nutné jsou tedy pravidelné přestávky. Dopřejte pejskovi pauzu, pokud vidíte, že ztrácí zájem a je unavený. Můžete pokračovat tam, kde jste skončili, zase zítra nebo za pár hodin. Sledujte, kdy je váš miláček nejaktivnější a trénink směřujte na tu dobu. Trénink povelů neopakujte příliš mnohokrát, stačí pár minut soustředěné práce. Staří psi se novým kouskům naučit mohou, jen to může déle trvat. Ale pokud jsou zdraví, nic jim v tom nebrání. Trénink je i pro seniory důležitou součástí života, která je jim v rozumné míře velice prospěšná. Musíme však chápat, že štěněčím létům už dávno odzvonilo.

Nevzdávejte se a pejskovi se věnujte. Společně strávený čas je tím nejdůležitějším, co máte. Společným tréninkem utužíte vaše pouto a dopřejete tak svému čtyřnohému příteli ten nejkrásnější podzim života, jaký může mít.